čtvrtek 7. listopadu 2019

Rekolonizace

Chybí mi přiléhavé označení pro to politické hnutí, které usiluje o soft-genocidu původního evropského obyvatelstva metodou šíření genderových poruch, např. feminismu, a o jeho postupné nahrazení příchozími z jiných kultur. Ve výsledné kulturně heterogenní směsi nebude logicky možné řešit konflikty prostředky kultury. Ani nebude možné politické uspořádání, který si prostředky kultury získá důvěru. Společenský řád bude možné nastolit jen univerzálními, na kultuře nezávislými metodami, tzn. zabíjením, znásilňováním a strachem z nich. Tento program dosud nemá přiléhavé jméno.

Stoupenci popsaného programu mu říkají obrana liberální demokracie. To je ale hodně zavádějící, protože v tomto programu nejde o obranu, tzn. zachování nějakého uspořádání. A výsledný systém není ani demokratický, ani liberální a vlastně ani vůbec nesouvisí s jakoukoliv evropskou politickou tradicí. Takže říkat mu obrana liberální demokracie není dostatečně jasné a srozumitelné.
  • Nastolení diktatury to není. Nejde o puč, kterým se někdo dostane na kulturně determinovaný "stolec". Jde o úplně jiný, mnohem pomalejší a postupnější proces.
  • Islamizace není ono. Hidžra sice do programu dobře zapadá, ale je to jen malá součástka.
  • Asadizace nebo posyršťování není srozumitelné - kolik lidí chápe, jak to chodí v Syrii.
  • Anomie - taky nikdo neví, o co jde, a navíc synekdocha.
Rekolonizace je termín, který jsem si vypůjčil z filmu Akta X. Úplně ideální termín to není, protože i kdyby program zvítězil, nějací potomci Evropanů nejspíš v zapadlých horských údolích nějaký čas zůstanou. Ale zlověstnou diskontinuitu naznačuje.

Takže pivo pro prvních 10, kdo veřejně použijí termín rekolonizace.