neděle 6. listopadu 2016

Jak Putin rozvrací Evropu

Kdysi dávno bylo Německo rozděleno na dvě části. V té západní měli kapitalismus, v té východní komunismus. Byl to velmi názorný podklad pro porovnání obou systémů.
Součástí komunismu byla vcelku sofistikovaná propaganda. Slibovala lidem blahobytné, spravedlivé a mírumilovné uspořádání společnosti, mnohem lepší než kapitalismus. Pochopitelně že se nikomu nechce pro nic zanic třít bídu. Proto také komunisté logicky předvídali, že kapitalisté své lidi budou muset udržovat v poslušnosti násilím - cenzurou, ostnatými dráty a strachem. Jinak by samozřejmě utekli k nám, a nebo by rovnou u sebe doma také zavedli ten skvělý komunismus, že? Doktoři marxismu leninismu ve svých disertačních pracích rozvíjeli sofistikované teorie do nebetyčných výšin. Komunisté nebyli svrženi proto, že by nebyli schopni naslibovat dostatečně krásné a lákavé věci.
Ve skutečnosti se ovšem kapitalismus ukázal jako efektivnější. Německa představovala obzvlášť působivé srovnání. Ono porovnat třeba SSSR s USA s jejich zcela odlišnou historií i geografií je přece jen komplikované. Německa, původně jediný stát náhodně rozdělený na dvě půlky, představovala téměř ukázkový vědecký experiment na srovnání obou systémů. V Západním Německu byly po desetiletích experimentu příjmy cca 3x větší v oproti tomu Východnímu.
A tak logicky cenzura, ostnaté dráty a strach nastoupili na straně komunismu. Komunisté se snažili zatajit, jak je to s komunismem špatné, a když to nešlo, tak to svést na "agenty imperialismu, kteří naše pokročilé státní zřízení rozvracejí nepřátelskou propagandou" a tak. Časem rozdíl v životní úrovni narostl do takové výšky, že už se to okecat nedalo. Pak sice komunistům ještě zbyly ty ostnaté dráty a strach, nicméně celý komunistický systém tím byl zdiskreditovaný. A jen na boji o koryta se režim dlouhodobě postavit nedá.
Pamatuji, jak jsem se začátkem listopadu 1989 vracel vlakem z Drážďan ve Východním Německu. Vlak byl plný mladých Němců, kteří v bujaré náladě opouštěli svou zemi požádat o azyl na západoněmecké ambasády v Praze a Budapešti, čemu už tehdy neměl nikdo vůli násilím bránit. Nerozuměl jsem přesně tomu, co skandovali na adresu Východního Německa a jejích představitelů, ale o lichotky určitě nešlo. Na posledním německém nádraží před českou hranicí se perón rozcinkal hrstěmi mincí, které Němci symbolicky házeli z oken rozjíždějícího se vlaku.
Podobná situace je dnes v Rusku a na Ukrajině. Ukrajina a Rusko tvořily před rokem 1991 jeden stát. Dnes je ekonomická výkonnost Ruska 4.4x větší než na Ukrajině (GNI per capita - všechna data podle světové banky http://data.worldbank.org). Mimochodem už před Majdanem (svržením ukrajinského prezidenta) v r. 2013 to bylo 3.9x. Logicky se zprávy z Ukrajiny hemží cenzurou, ostnatými dráty, strachem. Je zde tedy silná paralela s rozděleným Německem.

Ale jaké si z toho vzít poučení? Na rozdíl od Němecek to vůbec není jasné. Rusko i Ukrajina o sobě tvrdí, že jsou demokratické státy s tržní ekonomikou. A v bližším pohledu mají oba tyto státy specifik tolik, že není snadné ukázat prstem na prapříčinu všech rozdílů. Velkou roli hraje ruská ropa a další nerostné suroviny. Ovšem těsně po osamostatnění Ukrajiny byla výkonnost její ekonomiky jen cca 2x nižší než ruské, což poskytuje dobrý odhad na vliv přírodních zdrojů, které se od té doby nezměnily. Stále tedy zbývá k vysvětlení cca dvojnásobek ekonomické výkonnosti.
Další důležitý rozdíl je otevřenost Ukrajiny vůči západu oproti uzavřenosti Ruska. Například jak ukázaly nedávné úniky na wikileaks, Sorosova nadace na Ukrajině sponzoruje nejen neziskovky, ale dokonce i politické strany. Naopak v Rusku jsou zahraničím financované organizace přísně regulované. Nebo, Ukrajina se dlouhou dobu (až do Majdanu) snažila přejít na západní strukturu státu, jako například princip oddělení moci zákonné, soudní a výkonné. Rusko se více vrací k svému tradičnímu modelu, kdy hlavním pilířem státu je tajná policie. Rusko dokázalo zkrotit své oligarchy, kdežto Ukrajina je příslovečná neschopností státu moc oligarchů omezit. V Rusku je tamní politický systém vnímaný jako legitimní, na Ukrajině nikoliv. Co z toho je důležité? Souvisí to spolu nějak? Neklást si takové otázky by znamenalo přijít o unikátní zdroj poučení.
Jisté je, že 40 milionů obyvatel Ukrajiny živoří v ekonomicky rozvrácené zemi. A že se naše vláda, spolu s EU a USA, podílí na udržování při životě tamního zdiskreditovaného režimu kvůli nějakým geopolitickým hrám, které nejspíš ani nejsou hrány v zájmu Česka. Prostě ty chudáky obětovali jak pěšce na šachovnici.
Nemůže náhodou obětovat jako pěšce na šachovnic i nás v Čechách? A nebo už se to stalo? Neměli bychom se 4x lépe, kdybychom byli součástí Ruska? Otázky, které jsou snad naivní, ale právě proto by měli být přesvědčivě zodpovězeny. A tak v novinách píší o boji s agenty ruského imperialismu, kteří naše pokročilé státní zřízení rozvracejí nepřátelskou propagandou. No, musím říct, oceňuji schopnost komplikovanou otázku zodpovědět takovýmhle jasným způsobem.

1 komentář:

David řekl(a)...

So Soros, after all: https://www.youtube.com/watch?v=vdUaEE7mr2w