Být prepper je dneska docela in. Takže jsem oprášil trochu svých znalostí fyziky a vzpomínek na povodně 2002, kdy několik dní nešla elektřina. Vymyslel jsem opatření, které nestojí prakticky nic, ale v případě delšího výpadku elektřiny vám ušetří starosti: dát do mrazáku petláhve se slanou vodou.
Jak to funguje:
- Do 1.5-litrové petláhve nasypeme 105 gramů kuchyňské soli odvážené na kuchyňské váze. Láhev doplníme vodou z kohoutku. Teplota tání při této koncentraci je cca -5C. Láhev dáme do mrazáku, kde voda zmrzne. Čím víc takových láhví, tím lépe.
- Přijde apokalypsa a vypnou proud. Po cca jednom dni všem ve vašem okolí rozmrznou mrazáky. Nastává fáze všeobecné žranice, kdy vám všichni vnucují nějaké jídlo. Kritická je pochopitelně možnost ho tepelně upravit bez elektrické energie. Centrem společenského života se stávají ti, kdo mají kamna na dřevo, zahradní gril nebo alespoň ohniště, v lepším případě i kamarádi v sousední čtvrti, kde proud nevypnuli.
- V mrazáku vybaveném lahvemi se slanou vodou je teď -5C. Slaný led totiž pomalu odtává a tím chladí na tuto teplotu. Zbývající dobu tohoto náhradního chlazení lze odhadnout, když se podíváme, kolik je v petláhvi ještě ledu a kolik je už voda. To je také docela důležité k tomu, aby si člověk mohl v klidu užít fázi všeobecné žranice. Ale každé nakouknutí do mrazáku sníží výdrž cca o 15 minut, takže nepřehánět.
- V závislosti na počtu lahví mrazák rozmrzne o pár dní později. V té době už vám nikdo jídlo vnucovat nebude. Naopak ten nedojedený balíček rybích prstů, kus kapra z minulých Vánoc i načaté balení mražené zeleniny ve vašem mrazáku může mít cenu zlata.
Proč -5C? Při vyšší teplotě už není jídlo tak dobře uchované, naopak při větším mrazu jsou větší ztráty a mrazák tak rozmrzne dřív. Pokud považujete za své šťastné číslo něco jiného, tabulka je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat